Okruhy výzkumné problematiky:
1. Sledování zoonóz
Zoonózy jsou infekční choroby zvířat, přenositelné na člověka. Jedná se nemoci vyvolané viry, bakteriemi, prvoky či priony. Dle Světové zdravotnické organizace je známo více než 200 zoonotických onemocnění a stále se objevují nová. Představují velkou zátěž pro nemocné a zdravotnický systém, způsobují utrpení lidí i zvířat a velké hospodářské škody. Proto se v naší práci věnujeme vymezení rizik souvisejících s vybranými zoonózami, monitoringu cirkulace původců zoonóz v prostředí, preventivním opatřením a vzdělávacím aktivitám v dané oblasti. Konkrétně se zaměřujeme na:
- patogenní mikroorganismy, které onemocnění vyvolávají – sledování výskytu spirochet se zvláštním zřetelem na patogenní Borrelia burgdorferi s.l. u klíšťat a jiných roztočů či hmyzích zástupců, monitorování aktivity a pozitivity klíšťat na vybraných lokalitách (Pisárky, Zamilovaný hájek, brněnská přehrada atd.), izolace a kultivace spirochet se zaměřením na patogenní Borrelia burgdorferi s.l..
- potvrzení přítomnosti patogenů v organismu a sledování jejich interakcí s hostitelem – přímý průkaz, dále sledování protilátek a vlivu na nespecifické imunitní mechanismy (fagocytózu, zánětlivé parametry) u zoonotických patogenů (Coxiella, Francisella sp., Leptospira interrogans s.l., Borrelia burgdorferi s.l., Toxoplasma sp., Bartonella sp., Rickettsia spp. a další)
- prevence zoonóz – studium prevence přenosu patogenů na různých úrovních, studium interakcí mezi hematofágními členovci a jejich hostiteli, hledání nových účinných repeletnů
2. Studium fyziologických, imunologických parametrů a imunitních dějů souvisejících se zátěží u vytrvalostních sportovců
Pravidelná fyzická aktivita je v současné době považována za efektivní prevenci vzniku civilizačních chorob např. osteoporózy, diabetu II. typu, onkologických a kardiovaskulárních onemocnění. V posledních letech však výrazně stoupá zájem o provozování různých druhů velmi náročných vytrvalostních závodů, jako jsou ultramaratony, etapové vytrvalostní závody apod. Těchto extrémních závodů se často účastní i laici, kteří nemají potřebný tréning. Při extrémní zátěží dochází v organismu k poškození celé řady tkání a orgánových systémů. Kromě poškození svalů, zvýšené zátěže ledvin, kardiovaskulárního systému a postižení jaterní tkáně mohou nastat i významné změny v imunitním systému. Známou reakcí je tzv. „open window“ teorie, kdy po velmi silné zátěži nastává imunosuprese, která se nejčastěji projeví zvýšenou náchylností k infekcím horních cest dýchacích. Není zcela jasné, zda je to vlivem imunosuprese nebo vlivem zánětu, který po extrémní zátěži v organismu nastává. Naše výzkumné aktivity v této oblasti si kladou za cíl přispět k pochopení imunitních reakcí po působení extrémní zátěže.
Konkrétně se zaměřujeme na:
- odběry biologického materiálu: odběry krve, slin, moče od dobrovolníků účastnících se extrémních vytrvalostních závodů nebo tvořících kontroly ke srovnání s probandy.
- měření a vyhodnocování vybraných parametrů před a bezprostředně po závodě, případně v období několika hodin až dnů po závodě (počty červených, bílých krvinek a destiček, diferenciální počet leukocytů včetně tyček, hemoglobin, jaterní enzymy, glukózu, ionty, močovinu, kreatinin, albumin, hladinu protilátek v plasmě i ve slinách, komplement, lysozym, cytokiny a další)
Metodika:
Terénní odchyt hlodavců, pitva živočišného materiálu, odběr tkání a orgánů, monitoring aktivity klíšťat, sběry roztočů, odběry krve a jiných tělních tekutin, dotazníková šetření, světelná mikroskopie a mikroskopie v temném poli, chemiluminiscenční analýza, PCR analýza, elektroforéza, sekvenace, ELISA, turbidimetrie, moving object bioassay.